Z-záhady

Ze světa záhad a vědy

Marco Polo prý do Číny nikdy nedošel

Cesty Marca Pola do Číny a na Dálný východ zajistily tomuto muži pozici jednoho z největších cestovatelů lidské historie. Někteří historici se však domnívají, že ve skutečnosti žádnou z těchto oblastí nikdy nenavštívil.

Tito vědci berou za více pravděpodobnou variantu, že benátský obchodník ve spisu Milion pouze převzal informace získané od perských obchodníků, se kterými se setkal na pobřeží Černého moře tisíce mil od Dálného východu. Tento materiál pak spolu s dalšími útržky informací měl Marcu Polovi posloužit jako obsah jeho cestopisu.

Marco Polo portrét

Marco Polo, Zdroj: Wikipedia.org

Historikům se nezdají především nesrovnalosti a nepřesnosti v jeho popisu invazí chána Kublaje do Japonska v letech 1274 a 1281.

„Zmateně míchá dohromady podrobnosti z prvního a druhého tažení. V popisu první válečné akce Polo popisuje jak (mongolská) flotila opustila Koreu a byla zasažena tajfunem ještě před tím, než dosáhla japonského pobřeží“, řekl Daniel Petrella z Neapolské univerzity, vedoucí italského archeologického výzkumu v Japonsku. „K popisované události však došlo roku 1281 (tedy při druhé výpravě). Jak moc je pravděpodobné, že se takto splete očitý svědek události?“ ptá se Petrella.

Marco Polo v mongolském oděvu

Marco Polo v mongolském oděvu. Zdroj: Wikipedia.org

Popis flotily od Marca Pola také hrubě nesouhlasí s pozůstatky jedné z invazních lodí, které tým vykopal v Japonsku. Benátčan informuje o pětistěžňových korábech, i když ty ve skutečnosti měly stožáry jen tři, odhaluje další rozpor Petrella.

„Během našich vykopávek jsme začali pochybovat o mnoha věcech, které Marco Polo napsal.“ tvrdí historik pro aktuální číslo italského časopisu o historii Focus Storia.

Miniatura z knihy Milion

Miniatura z knihy Milion. Zdroj: Wikipedia.org

„Cestovatel dále například popisuje pryskyřici, kterou flotila Kublaj Chána používala k dosažení vodotěsnosti trupů lodí. Ve spisu Marco Polo užívá slovo „chunam“, které v čínštině a mongolštině nic neznamená. Ve skutečnosti je tento výraz pro pryskyřici perský. Zvláštně rovněž vypadá pojmenovávání míst v Číně a Mongolsku namísto tamních názvů perskými jmény.“ dodává Petrella.

Benátský obchodník také tvrdí, že působil na dvoře Kublaj-chána jako velvyslanec, ale jeho jméno se neobjevuje v žádném z dochovaných čínských nebo mongolských záznamů.

fra Maurova mapa světa

Fra Maurova mapa světa, 1. pol. 15. století. Zdroj: Wikipedia.org

Skepticismu italských archeologů přidává na významu teorie předložená britskými akademiky. V knize vydané již roku 1995 pod názvem „Did Marco Polo go to China?“ (Došel Marco Polo do Číny?) argumentuje autorka Frances Wood, vedoucí čínské sekce Britské knihovny, že cestovatel se pravděpodobně nedostal ani za Černé moře.

Wood zdůrazňuje, že ačkoliv byl Polo přímý a dlouhodobý pozorovatel každodenního života a rituálů, v kapitole o Číně není jediná zmínka o zvyku obvazování chodidel (tzv. lotosových nohou), jídelních hůlkách, pití čaje, nebo dokonce Velké zdi.

Cesty Marca Pola

Mapa cesty Marca Pola. Zdroj: Wikipedia.org

„V benátských archivech se nenachází nic, co by ukazovalo na přímý kontakt rodiny Polů s Čínou. Jejich pozůstalost neobsahovala žádné předměty z Číny. Jedna z teorií zvažuje možnost, že Marco Polo pouze opsal některého z průvodců Čínou napsaného perským obchodníkem. Pouze asi 18 vět v celém rukopise mluví první osobou – pro autora je extrémně vzácné říci ‚Viděl jsem něco na vlastní oči‘. Věřím, že spíše než o dílo jedné osoby se jedná o jakousi evropskou středověkou databázi znalostí o Dálném východě v oné době.“ uzavírá historička.

Zdroj: The Daily Telegraph

Leave a Response

Please note: comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.