Z-záhady

Ze světa záhad a vědy

Naši předci se sexu s neandrtálci nebránili

Sex s neandrtálci a dalšími skupinami již vyhynulých hominidů posílil imunitní systém člověka a zanechal stopy v DNA dnešních lidí, informuje nový výzkum.

Zjištění se tak přidalo k množství důkazů, že moderní lidé, kteří opustili Afriku před asi 65 000 lety, se pářili s člověkem neandrtálským a denisovským – dvěma archaickými druhy, které žily v Evropě a Asii.

Studie, která vyšla v časopisu Science, je jednou z prvních, které ukazují jak se křížením různých lidských genů formoval moderní člověk.

Peter Parham, profesor buněčné biologie, mikrobiologie a imunologie na Stanfordově univerzitě zaměřil úsilí svého týmu na analýzu genů „HLA“, rychle se rozvíjející nezbytné součásti lidského imunitního systému.

„Moderní lidská populace, která odešla z Afriky kolonizovat další kontinenty, byla pravděpodobně tvořena malými skupinami s jen omezenou rozmanitostí DNA, a tato rozmanitost ještě dále utrpěla díky nemocem.“ řekl Parham kanálu Discovery News. „Křížení s archaickým lidem přidalo další varianty HLA do moderní lidské populace, a tak se zvýšila genetická životaschopnost a odolnost proti infekci.“ dodává.

Lékaři

Kam v době kamenné nechodil neandrtálec, tam chodil lékař. Foto: FreeDigitalPhotos.net

Parham se svými kolegy studoval genom neandrtálců a denisovců, stejně jako DNA moderní populace. Údaje o genech HLA poskytly organizace dárců a registry kostní dřeně z celého světa.

Analýza ukázala, že neandrtálské a denisovské HLA geny dnes představují více než polovinu současných imunitních systémů v asijské a evropské populaci. Zdá se rovněž, že podobně smíšené geny se později vyskytly i v Africe.

Konkrétně jeden gen, HLA-A je například přítomen v neandrtálském a denisovském genomu. Jeho zastoupení v současné lidské populaci činí vskutku nezanedbatelná čísla: až 95,3 % na Papui -Nové Guineji, 80,7 % v Japonsku, 72,2 % v Číně, 51,7 % u Evropanů a jen 6,7 % v Africe.

 Tyto údaje poskytují nápovědu o tom, jak se moderní lidé stěhovali a křížili. Vědci věřili, že moderní člověk migroval z Afriky před 67 500 lety, avšak pozůstatky mezidruhového křížení ukázaly, že to bylo spíše před 50 000 lety.

„Protože archaický člověk žil v Asii a Evropě stovky tisíc let před tím, než tam přišli moderní lidé, byly téměř jistě jeho HLA alely přizpůsobeny místním infekcím a dále tak posílily imunitní systém nových imigrantů“, tvrdí Parham.

Někteří Evropané a Asiaté se pak do Afriky zhruba před 10 000 lety zase vrátili, čímž se nově získané geny a imunita dostala i tam.

Lidská historie je „mnohem složitější a zajímavější“ než se dříve myslelo, říká Svante Pääbo, ředitel oddělení genetiky na Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, pro Discovery News.

Ve svém výzkumu Pääbův tým zjistil, že asi 4 procenta genomu neafričanů jsou odvozeny od neandrtálců a 4 až 6 procent Melanésanů odvozuje svůj genom od člověka denisovského typu.

Tento dřívější výzkum a nová studie pak naznačují alespoň dva možné scénáře: buďto mezidruhové křížení byl častý a rozšířený jev, existující po celé planetě, nebo se jednalo o teritoriálně omezenou praktiku, kdy většina moderní populace v určitých oblastech pochází z takovéhoto křížení, prováděného ovšem poměrně malými skupinami obyvatel. Parham by sázel na druhou variantu.

smrkající žena

Mít mezi předky neandrtálce se vyplatí. Foto: FreeDigitalPhotos.net

Evropa a Asie sice nyní vypadají přímo jako epicentrum mezidruhového křížení, moderní lidé, kteří zůstali v Africe, se však přísměsi odlišné DNA rovněž nevyhnuli. V těchto místech sice chyběl člověk neadrtálský a denisovský, avšak neplatilo to pravděpodobně pro další archaické druhy.

„Je dobře podloženo, že dnešní Afričané mají celkově větší genetickou rozmanitost než populace na jiných kontinentech.“ říká Parham. Podle něj se pravděpodobně jedná o následek dědictví po předchozích formách člověka (člověk se vyvinul právě v Africe), v kombinaci s pozdějším křížením mezi různými lidskými druhy.

Naši dávní předkové se tedy pravděpodobně zdaleka nebránili pohlavnímu styku s odlišnými druhy člověka, díky čemuž máme dnes silnější imunitní systém a nejspíše i další, dosud nezjištěné benefity.

Zdroj: Discovery News
Fotografie: FreeDigitalPhotos.net

Leave a Response

Please note: comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.