Z-záhady

Ze světa záhad a vědy

Proč je průměrné IQ v některých částech světa vyšší?

Že chytrost je jednou z nejcennějších vlastností, jakou může člověk mít, nám dokazuje i sama příroda. Různé vědecké studie ukázaly, že batolata investují nejméně 90 % jejich energie do růstu mozku, a stejně tak těla teenagerů stále na stejný účel uvolňují kolem 25 % dostupných zdrojů. Vědcům však stále nedává spát otázka, proč se výše průměrného IQ v různých oblastech liší.

Mnoho studií zjistilo, že výše IQ (Inteligenční kvocient, Intelligence quotient) se značně liší v nejen v různých částech světa, ale dokonce i částech jedné země.  Jsou tyto rozdíly způsobeny geneticky, sociálním prostředím, nebo kombinací obojího? Vyšší IQ ve výsledku vede k lepším výsledkům při studiu, následně lepšímu zaměstnání, lepší produktivitě, vyššímu platu, a kromě dalšího mimochodem dle statistik i menšímu riziku obezity.

Gaussova křivka

Gaussova křivka ukazuje rozložení výše IQ napříč populací. Mnoho vědců trápí, proč se velikost průměrného IQ liší v závislosti na oblasti. obrázek: Alessio Damato, CC BY-SA 3.0

Pochopit důvody takových rozdílů ve výši inteligence by tedy mohlo vést k vyřešení mnoha civilizačních problémů. Právě proto nedávno publikoval tým Christopera Eppiga, Corey Finchera a Randyho Thornhilla svou studii ve vědeckém magazínu Proceedings of The Royal Society.

Až do teď vědci uvažovali o několika důvodech oblastní závislosti výše IQ, například Nigel Barber vysvětluje rozdíly různou kvalitativní úrovní vzdělávacího procesu. Donald Templer a Hiroko Arikawa zase vidí příčinu odlišnosti v podnebí. V krajích s chladným klimatem je těžké přežít, proto evoluce v takových oblastech favorizovala inteligenci. Podle Satoshiho Kanazawy evoluce upřednostňovala inteligenci tím více, čím dále se člověk nacházel od kolébky lidstva, Subsaharské Afriky.

Poslední dvě teorie v zásadě předpokládají, že nás evoluce vybavila vyšším IQ, abychom pro své přežití nemuseli tolik přemýšlet. S tím, jak člověk migroval dále od místa svého vzniku v Africe, životní prostředí se stávalo stále tvrdší, a nutilo nás se adaptovat a vyvíjet nové technologie abychom přežili.

Nová studie, uvedená v začátku tohoto článku, však přinesla do spekulací nový pohled. Dle vědeckého týmu právě fakt, že v době dětství investuje tělo většinu své energie do vývoje mozku, může mít v případě infekce na inteligenci škodlivý účinek. Aby tělo mohlo zápasit s těžkou formou choroby, jednoduše musí přesunout část zdrojů určených mozku směrem k imunitnímu systému. Vědci otestovali svou domněnku v praxi a výsledky vypadají jednoznačně. Zdá se, že není přímá souvislost pouze mezi infekčními onemocněními prožitými v dětství a výší inteligence, ale podobné následky si nese i nákaza parazitickými červy.

Každopádně i přes své dobré výsledky má tato teorie své limity. Kvalita vzdělání stále zůstává jedním z nejdůležitějších parametrů určujících budoucí IQ, a jeho vliv se z žádného výzkumu prakticky nedá eliminovat. Pro maximální snížení vlivu kvality vzdělání tým záměrně testoval pouze jednu oblast, se standardizovaným, víceméně všude rovnocenným vzděláváním – USA. Průměrné IQ zde se přesto stát od státu liší a právě množství infekčních onemocnění se ukázalo jako výborný ukazatel k uhodnutí jeho přibližné výše. Pět států s nejnižším průměrným IQ z celých USA mělo zároveň vyšší úroveň infekčních onemocnění než pět „nejchytřejších“ členů federace a podobně dobře spolu korelovaly tyto ukazatele v celé zemi.

Výzkum samozřejmě netvrdí, že nalezl hlavní faktor určující budoucí hodnotu IQ člověka, avšak ukazuje, že nákazy hrají důležitější roli než třeba genetické vlohy. Pokud by inteligence závisela pouze na genetice, jen velmi těžko by její výši mohla změnit virová infekce.

Zdroj: zmescience.com

Leave a Response

Please note: comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.